Vyřešte pro: x
x = \frac{3 \sqrt{21} + 7}{2} \approx 10,373863542
x=\frac{7-3\sqrt{21}}{2}\approx -3,373863542
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}-7x-99=-64
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x^{2}-7x-99-\left(-64\right)=-64-\left(-64\right)
Připočítejte 64 k oběma stranám rovnice.
x^{2}-7x-99-\left(-64\right)=0
Odečtením čísla -64 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}-7x-35=0
Odečtěte číslo -64 od čísla -99.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\left(-35\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -7 za b a -35 za c.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\left(-35\right)}}{2}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+140}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -35.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{189}}{2}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 140.
x=\frac{-\left(-7\right)±3\sqrt{21}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 189.
x=\frac{7±3\sqrt{21}}{2}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{3\sqrt{21}+7}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±3\sqrt{21}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny 3\sqrt{21}.
x=\frac{7-3\sqrt{21}}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±3\sqrt{21}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3\sqrt{21} od čísla 7.
x=\frac{3\sqrt{21}+7}{2} x=\frac{7-3\sqrt{21}}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-7x-99=-64
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-7x-99-\left(-99\right)=-64-\left(-99\right)
Připočítejte 99 k oběma stranám rovnice.
x^{2}-7x=-64-\left(-99\right)
Odečtením čísla -99 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}-7x=35
Odečtěte číslo -99 od čísla -64.
x^{2}-7x+\left(-\frac{7}{2}\right)^{2}=35+\left(-\frac{7}{2}\right)^{2}
Vydělte -7, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{7}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{7}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-7x+\frac{49}{4}=35+\frac{49}{4}
Umocněte zlomek -\frac{7}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-7x+\frac{49}{4}=\frac{189}{4}
Přidejte uživatele 35 do skupiny \frac{49}{4}.
\left(x-\frac{7}{2}\right)^{2}=\frac{189}{4}
Činitel x^{2}-7x+\frac{49}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{7}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{189}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{7}{2}=\frac{3\sqrt{21}}{2} x-\frac{7}{2}=-\frac{3\sqrt{21}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{21}+7}{2} x=\frac{7-3\sqrt{21}}{2}
Připočítejte \frac{7}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}