Vyhodnotit
\frac{\sqrt{2}}{4}+1\approx 1,353553391
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{1}{2}\cos(45)+\left(\sin(60)\right)^{2}+\left(\cos(60)\right)^{2}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \sin(30).
\frac{1}{2}\times \frac{\sqrt{2}}{2}+\left(\sin(60)\right)^{2}+\left(\cos(60)\right)^{2}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \cos(45).
\frac{\sqrt{2}}{2\times 2}+\left(\sin(60)\right)^{2}+\left(\cos(60)\right)^{2}
Vynásobte zlomek \frac{1}{2} zlomkem \frac{\sqrt{2}}{2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{\sqrt{2}}{2\times 2}+\left(\frac{\sqrt{3}}{2}\right)^{2}+\left(\cos(60)\right)^{2}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \sin(60).
\frac{\sqrt{2}}{2\times 2}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{2^{2}}+\left(\cos(60)\right)^{2}
Pokud chcete výraz \frac{\sqrt{3}}{2} umocnit, umocněte čitatel i jmenovatel. Pak teprve proveďte operaci dělení.
\frac{\sqrt{2}}{2\times 2}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{2^{2}}+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \cos(60).
\frac{\sqrt{2}}{2\times 2}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{2^{2}}+\frac{1}{4}
Výpočtem \frac{1}{2} na 2 získáte \frac{1}{4}.
\frac{\sqrt{2}}{4}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{4}+\frac{1}{4}
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Roznásobte 2\times 2.
\frac{\sqrt{2}+\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{4}+\frac{1}{4}
Vzhledem k tomu, že \frac{\sqrt{2}}{4} a \frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{4} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{\sqrt{2}}{4}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{2^{2}}+\frac{1}{4}
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Roznásobte 2\times 2.
\frac{\sqrt{2}+1}{4}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{2^{2}}
Vzhledem k tomu, že \frac{\sqrt{2}}{4} a \frac{1}{4} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{\sqrt{2}+1}{4}+\frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{4}
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Roznásobte 2^{2}.
\frac{\sqrt{2}+1+\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{4}
Vzhledem k tomu, že \frac{\sqrt{2}+1}{4} a \frac{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{4} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{\sqrt{2}+1}{4}+\frac{3}{2^{2}}
Mocnina hodnoty \sqrt{3} je 3.
\frac{\sqrt{2}+1}{4}+\frac{3}{4}
Výpočtem 2 na 2 získáte 4.
\frac{\sqrt{2}+1+3}{4}
Vzhledem k tomu, že \frac{\sqrt{2}+1}{4} a \frac{3}{4} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{\sqrt{2}+4}{4}
Proveďte výpočty ve výrazu \sqrt{2}+1+3.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}