Vyřešte pro: x
x=-\frac{3}{5}=-0,6
x=\frac{4}{5}=0,8
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{50}{49}x^{2}-\frac{10}{49}x-\frac{24}{49}=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-\frac{10}{49}\right)±\sqrt{\left(-\frac{10}{49}\right)^{2}-4\times \frac{50}{49}\left(-\frac{24}{49}\right)}}{2\times \frac{50}{49}}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte \frac{50}{49} za a, -\frac{10}{49} za b a -\frac{24}{49} za c.
x=\frac{-\left(-\frac{10}{49}\right)±\sqrt{\frac{100}{2401}-4\times \frac{50}{49}\left(-\frac{24}{49}\right)}}{2\times \frac{50}{49}}
Umocněte zlomek -\frac{10}{49} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x=\frac{-\left(-\frac{10}{49}\right)±\sqrt{\frac{100}{2401}-\frac{200}{49}\left(-\frac{24}{49}\right)}}{2\times \frac{50}{49}}
Vynásobte číslo -4 číslem \frac{50}{49}.
x=\frac{-\left(-\frac{10}{49}\right)±\sqrt{\frac{100+4800}{2401}}}{2\times \frac{50}{49}}
Vynásobte zlomek -\frac{200}{49} zlomkem -\frac{24}{49} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
x=\frac{-\left(-\frac{10}{49}\right)±\sqrt{\frac{100}{49}}}{2\times \frac{50}{49}}
Připočítejte \frac{100}{2401} ke \frac{4800}{2401} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
x=\frac{-\left(-\frac{10}{49}\right)±\frac{10}{7}}{2\times \frac{50}{49}}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \frac{100}{49}.
x=\frac{\frac{10}{49}±\frac{10}{7}}{2\times \frac{50}{49}}
Opakem -\frac{10}{49} je \frac{10}{49}.
x=\frac{\frac{10}{49}±\frac{10}{7}}{\frac{100}{49}}
Vynásobte číslo 2 číslem \frac{50}{49}.
x=\frac{\frac{80}{49}}{\frac{100}{49}}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{\frac{10}{49}±\frac{10}{7}}{\frac{100}{49}}, když ± je plus. Připočítejte \frac{10}{49} ke \frac{10}{7} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
x=\frac{4}{5}
Vydělte číslo \frac{80}{49} zlomkem \frac{100}{49} tak, že číslo \frac{80}{49} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{100}{49}.
x=-\frac{\frac{60}{49}}{\frac{100}{49}}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{\frac{10}{49}±\frac{10}{7}}{\frac{100}{49}}, když ± je minus. Odečtěte zlomek \frac{10}{7} od zlomku \frac{10}{49} tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
x=-\frac{3}{5}
Vydělte číslo -\frac{60}{49} zlomkem \frac{100}{49} tak, že číslo -\frac{60}{49} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{100}{49}.
x=\frac{4}{5} x=-\frac{3}{5}
Rovnice je teď vyřešená.
\frac{50}{49}x^{2}-\frac{10}{49}x-\frac{24}{49}=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{50}{49}x^{2}-\frac{10}{49}x-\frac{24}{49}-\left(-\frac{24}{49}\right)=-\left(-\frac{24}{49}\right)
Připočítejte \frac{24}{49} k oběma stranám rovnice.
\frac{50}{49}x^{2}-\frac{10}{49}x=-\left(-\frac{24}{49}\right)
Odečtením čísla -\frac{24}{49} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{50}{49}x^{2}-\frac{10}{49}x=\frac{24}{49}
Odečtěte číslo -\frac{24}{49} od čísla 0.
\frac{\frac{50}{49}x^{2}-\frac{10}{49}x}{\frac{50}{49}}=\frac{\frac{24}{49}}{\frac{50}{49}}
Vydělte obě strany rovnice hodnotou \frac{50}{49}, což je totéž jako vynásobení obou stran převráceným zlomkem.
x^{2}+\left(-\frac{\frac{10}{49}}{\frac{50}{49}}\right)x=\frac{\frac{24}{49}}{\frac{50}{49}}
Dělení číslem \frac{50}{49} ruší násobení číslem \frac{50}{49}.
x^{2}-\frac{1}{5}x=\frac{\frac{24}{49}}{\frac{50}{49}}
Vydělte číslo -\frac{10}{49} zlomkem \frac{50}{49} tak, že číslo -\frac{10}{49} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{50}{49}.
x^{2}-\frac{1}{5}x=\frac{12}{25}
Vydělte číslo \frac{24}{49} zlomkem \frac{50}{49} tak, že číslo \frac{24}{49} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{50}{49}.
x^{2}-\frac{1}{5}x+\left(-\frac{1}{10}\right)^{2}=\frac{12}{25}+\left(-\frac{1}{10}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{5}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{10}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{10} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{5}x+\frac{1}{100}=\frac{12}{25}+\frac{1}{100}
Umocněte zlomek -\frac{1}{10} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{5}x+\frac{1}{100}=\frac{49}{100}
Připočítejte \frac{12}{25} ke \frac{1}{100} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{10}\right)^{2}=\frac{49}{100}
Činitel x^{2}-\frac{1}{5}x+\frac{1}{100}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{10}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{100}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{10}=\frac{7}{10} x-\frac{1}{10}=-\frac{7}{10}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{4}{5} x=-\frac{3}{5}
Připočítejte \frac{1}{10} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}