Vyřešte pro: x
x = \frac{20}{3} = 6\frac{2}{3} \approx 6,666666667
x = -\frac{20}{3} = -6\frac{2}{3} \approx -6,666666667
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{11}{8}\left(\frac{3}{11}+\frac{1}{6}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou x.
\frac{11}{8}\left(\frac{18}{66}+\frac{11}{66}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Nejmenší společný násobek čísel 11 a 6 je 66. Převeďte \frac{3}{11} a \frac{1}{6} na zlomky se jmenovatelem 66.
\frac{11}{8}\left(\frac{18+11}{66}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Vzhledem k tomu, že \frac{18}{66} a \frac{11}{66} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{11}{8}\left(\frac{29}{66}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Sečtením 18 a 11 získáte 29.
\frac{11}{8}\left(\frac{29}{66}+\frac{99}{66}\right)=\frac{3}{50}xx
Nejmenší společný násobek čísel 66 a 2 je 66. Převeďte \frac{29}{66} a \frac{3}{2} na zlomky se jmenovatelem 66.
\frac{11}{8}\times \frac{29+99}{66}=\frac{3}{50}xx
Vzhledem k tomu, že \frac{29}{66} a \frac{99}{66} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{11}{8}\times \frac{128}{66}=\frac{3}{50}xx
Sečtením 29 a 99 získáte 128.
\frac{11}{8}\times \frac{64}{33}=\frac{3}{50}xx
Vykraťte zlomek \frac{128}{66} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
\frac{11\times 64}{8\times 33}=\frac{3}{50}xx
Vynásobte zlomek \frac{11}{8} zlomkem \frac{64}{33} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{704}{264}=\frac{3}{50}xx
Proveďte násobení ve zlomku \frac{11\times 64}{8\times 33}.
\frac{8}{3}=\frac{3}{50}xx
Vykraťte zlomek \frac{704}{264} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 88.
\frac{8}{3}=\frac{3}{50}x^{2}
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
\frac{3}{50}x^{2}=\frac{8}{3}
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
x^{2}=\frac{8}{3}\times \frac{50}{3}
Vynásobte obě strany číslem \frac{50}{3}, převrácenou hodnotou čísla \frac{3}{50}.
x^{2}=\frac{8\times 50}{3\times 3}
Vynásobte zlomek \frac{8}{3} zlomkem \frac{50}{3} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
x^{2}=\frac{400}{9}
Proveďte násobení ve zlomku \frac{8\times 50}{3\times 3}.
x=\frac{20}{3} x=-\frac{20}{3}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
\frac{11}{8}\left(\frac{3}{11}+\frac{1}{6}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou x.
\frac{11}{8}\left(\frac{18}{66}+\frac{11}{66}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Nejmenší společný násobek čísel 11 a 6 je 66. Převeďte \frac{3}{11} a \frac{1}{6} na zlomky se jmenovatelem 66.
\frac{11}{8}\left(\frac{18+11}{66}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Vzhledem k tomu, že \frac{18}{66} a \frac{11}{66} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{11}{8}\left(\frac{29}{66}+\frac{3}{2}\right)=\frac{3}{50}xx
Sečtením 18 a 11 získáte 29.
\frac{11}{8}\left(\frac{29}{66}+\frac{99}{66}\right)=\frac{3}{50}xx
Nejmenší společný násobek čísel 66 a 2 je 66. Převeďte \frac{29}{66} a \frac{3}{2} na zlomky se jmenovatelem 66.
\frac{11}{8}\times \frac{29+99}{66}=\frac{3}{50}xx
Vzhledem k tomu, že \frac{29}{66} a \frac{99}{66} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{11}{8}\times \frac{128}{66}=\frac{3}{50}xx
Sečtením 29 a 99 získáte 128.
\frac{11}{8}\times \frac{64}{33}=\frac{3}{50}xx
Vykraťte zlomek \frac{128}{66} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
\frac{11\times 64}{8\times 33}=\frac{3}{50}xx
Vynásobte zlomek \frac{11}{8} zlomkem \frac{64}{33} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{704}{264}=\frac{3}{50}xx
Proveďte násobení ve zlomku \frac{11\times 64}{8\times 33}.
\frac{8}{3}=\frac{3}{50}xx
Vykraťte zlomek \frac{704}{264} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 88.
\frac{8}{3}=\frac{3}{50}x^{2}
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
\frac{3}{50}x^{2}=\frac{8}{3}
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
\frac{3}{50}x^{2}-\frac{8}{3}=0
Odečtěte \frac{8}{3} od obou stran.
x=\frac{0±\sqrt{0^{2}-4\times \frac{3}{50}\left(-\frac{8}{3}\right)}}{2\times \frac{3}{50}}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte \frac{3}{50} za a, 0 za b a -\frac{8}{3} za c.
x=\frac{0±\sqrt{-4\times \frac{3}{50}\left(-\frac{8}{3}\right)}}{2\times \frac{3}{50}}
Umocněte číslo 0 na druhou.
x=\frac{0±\sqrt{-\frac{6}{25}\left(-\frac{8}{3}\right)}}{2\times \frac{3}{50}}
Vynásobte číslo -4 číslem \frac{3}{50}.
x=\frac{0±\sqrt{\frac{16}{25}}}{2\times \frac{3}{50}}
Vynásobte zlomek -\frac{6}{25} zlomkem -\frac{8}{3} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
x=\frac{0±\frac{4}{5}}{2\times \frac{3}{50}}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \frac{16}{25}.
x=\frac{0±\frac{4}{5}}{\frac{3}{25}}
Vynásobte číslo 2 číslem \frac{3}{50}.
x=\frac{20}{3}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{0±\frac{4}{5}}{\frac{3}{25}}, když ± je plus.
x=-\frac{20}{3}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{0±\frac{4}{5}}{\frac{3}{25}}, když ± je minus.
x=\frac{20}{3} x=-\frac{20}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}