Vyhodnotit
\frac{v+3}{v+1}
Derivovat vzhledem k v
-\frac{2}{\left(v+1\right)^{2}}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{v\left(v-1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}+\frac{3\left(v+1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1}
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Nejmenší společný násobek pro v+1 a v-1 je \left(v-1\right)\left(v+1\right). Vynásobte číslo \frac{v}{v+1} číslem \frac{v-1}{v-1}. Vynásobte číslo \frac{3}{v-1} číslem \frac{v+1}{v+1}.
\frac{v\left(v-1\right)+3\left(v+1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1}
Vzhledem k tomu, že \frac{v\left(v-1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} a \frac{3\left(v+1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{v^{2}-v+3v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1}
Proveďte násobení ve výrazu v\left(v-1\right)+3\left(v+1\right).
\frac{v^{2}+2v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1}
Slučte stejné členy ve výrazu v^{2}-v+3v+3.
\frac{v^{2}+2v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}
Rozložte v^{2}-1 na součin.
\frac{v^{2}+2v+3-6}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}
Vzhledem k tomu, že \frac{v^{2}+2v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} a \frac{6}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} mají stejného jmenovatele, můžete je odečíst odečtením jejich čitatelů.
\frac{v^{2}+2v-3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}
Slučte stejné členy ve výrazu v^{2}+2v+3-6.
\frac{\left(v-1\right)\left(v+3\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}
Rozloží výrazy, které ještě nejsou rozložené v: \frac{v^{2}+2v-3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}.
\frac{v+3}{v+1}
Vykraťte v-1 v čitateli a jmenovateli.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v\left(v-1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}+\frac{3\left(v+1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1})
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Nejmenší společný násobek pro v+1 a v-1 je \left(v-1\right)\left(v+1\right). Vynásobte číslo \frac{v}{v+1} číslem \frac{v-1}{v-1}. Vynásobte číslo \frac{3}{v-1} číslem \frac{v+1}{v+1}.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v\left(v-1\right)+3\left(v+1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1})
Vzhledem k tomu, že \frac{v\left(v-1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} a \frac{3\left(v+1\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v^{2}-v+3v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1})
Proveďte násobení ve výrazu v\left(v-1\right)+3\left(v+1\right).
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v^{2}+2v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{v^{2}-1})
Slučte stejné členy ve výrazu v^{2}-v+3v+3.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v^{2}+2v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}-\frac{6}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)})
Rozložte v^{2}-1 na součin.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v^{2}+2v+3-6}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)})
Vzhledem k tomu, že \frac{v^{2}+2v+3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} a \frac{6}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)} mají stejného jmenovatele, můžete je odečíst odečtením jejich čitatelů.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v^{2}+2v-3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)})
Slučte stejné členy ve výrazu v^{2}+2v+3-6.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{\left(v-1\right)\left(v+3\right)}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)})
Rozloží výrazy, které ještě nejsou rozložené v: \frac{v^{2}+2v-3}{\left(v-1\right)\left(v+1\right)}.
\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(\frac{v+3}{v+1})
Vykraťte v-1 v čitateli a jmenovateli.
\frac{\left(v^{1}+1\right)\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(v^{1}+3)-\left(v^{1}+3\right)\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}v}(v^{1}+1)}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
V případě jakýchkoli dvou diferencovatelných funkcí je derivace podílu dvou funkcí rozdílem mezi násobkem jmenovatele a derivace čitatele a násobkem čitatele a derivace jmenovatele, to celé děleno jmenovatelem na druhou.
\frac{\left(v^{1}+1\right)v^{1-1}-\left(v^{1}+3\right)v^{1-1}}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Derivace mnohočlenu je součtem derivací jeho členů. Derivace konstanty je 0. Derivace členu ax^{n} je nax^{n-1}.
\frac{\left(v^{1}+1\right)v^{0}-\left(v^{1}+3\right)v^{0}}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Proveďte výpočet.
\frac{v^{1}v^{0}+v^{0}-\left(v^{1}v^{0}+3v^{0}\right)}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Proveďte roznásobení s využitím distributivnosti.
\frac{v^{1}+v^{0}-\left(v^{1}+3v^{0}\right)}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Pokud chcete vynásobit mocniny stejného mocněnce, sečtěte jejich mocnitele.
\frac{v^{1}+v^{0}-v^{1}-3v^{0}}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Odstraňte nepotřebné závorky.
\frac{\left(1-1\right)v^{1}+\left(1-3\right)v^{0}}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Slučte stejné členy.
\frac{-2v^{0}}{\left(v^{1}+1\right)^{2}}
Odečtěte 1 z 1 a 3 ze 1.
\frac{-2v^{0}}{\left(v+1\right)^{2}}
Pro všechny členy t, t^{1}=t.
\frac{-2}{\left(v+1\right)^{2}}
Pro všechny členy t s výjimkou 0, t^{0}=1.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}