Vyřešte pro: n
n=398
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\left(64+\left(n-1\right)\times 2\right)n=858n
Proměnná n se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou n.
\left(64+2n-2\right)n=858n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo n-1 číslem 2.
\left(62+2n\right)n=858n
Odečtěte 2 od 64 a dostanete 62.
62n+2n^{2}=858n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 62+2n číslem n.
62n+2n^{2}-858n=0
Odečtěte 858n od obou stran.
-796n+2n^{2}=0
Sloučením 62n a -858n získáte -796n.
n\left(-796+2n\right)=0
Vytkněte n před závorku.
n=0 n=398
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte n=0 a -796+2n=0.
n=398
Proměnná n se nemůže rovnat 0.
\left(64+\left(n-1\right)\times 2\right)n=858n
Proměnná n se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou n.
\left(64+2n-2\right)n=858n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo n-1 číslem 2.
\left(62+2n\right)n=858n
Odečtěte 2 od 64 a dostanete 62.
62n+2n^{2}=858n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 62+2n číslem n.
62n+2n^{2}-858n=0
Odečtěte 858n od obou stran.
-796n+2n^{2}=0
Sloučením 62n a -858n získáte -796n.
2n^{2}-796n=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
n=\frac{-\left(-796\right)±\sqrt{\left(-796\right)^{2}}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -796 za b a 0 za c.
n=\frac{-\left(-796\right)±796}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \left(-796\right)^{2}.
n=\frac{796±796}{2\times 2}
Opakem -796 je 796.
n=\frac{796±796}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
n=\frac{1592}{4}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{796±796}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 796 do skupiny 796.
n=398
Vydělte číslo 1592 číslem 4.
n=\frac{0}{4}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{796±796}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 796 od čísla 796.
n=0
Vydělte číslo 0 číslem 4.
n=398 n=0
Rovnice je teď vyřešená.
n=398
Proměnná n se nemůže rovnat 0.
\left(64+\left(n-1\right)\times 2\right)n=858n
Proměnná n se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou n.
\left(64+2n-2\right)n=858n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo n-1 číslem 2.
\left(62+2n\right)n=858n
Odečtěte 2 od 64 a dostanete 62.
62n+2n^{2}=858n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 62+2n číslem n.
62n+2n^{2}-858n=0
Odečtěte 858n od obou stran.
-796n+2n^{2}=0
Sloučením 62n a -858n získáte -796n.
2n^{2}-796n=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{2n^{2}-796n}{2}=\frac{0}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
n^{2}+\left(-\frac{796}{2}\right)n=\frac{0}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
n^{2}-398n=\frac{0}{2}
Vydělte číslo -796 číslem 2.
n^{2}-398n=0
Vydělte číslo 0 číslem 2.
n^{2}-398n+\left(-199\right)^{2}=\left(-199\right)^{2}
Vydělte -398, koeficient x termínu 2 k získání -199. Potom přidejte čtvereček -199 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}-398n+39601=39601
Umocněte číslo -199 na druhou.
\left(n-199\right)^{2}=39601
Činitel n^{2}-398n+39601. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n-199\right)^{2}}=\sqrt{39601}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n-199=199 n-199=-199
Proveďte zjednodušení.
n=398 n=0
Připočítejte 199 k oběma stranám rovnice.
n=398
Proměnná n se nemůže rovnat 0.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}