Vyřešte pro: x
x = -\frac{3}{2} = -1\frac{1}{2} = -1,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\left(x-2\right)\times 2+10=x\left(1+2x\right)
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: 0,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem x\left(x-2\right), nejmenším společným násobkem čísel x,x^{2}-2x,x-2.
2x-4+10=x\left(1+2x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-2 číslem 2.
2x+6=x\left(1+2x\right)
Sečtením -4 a 10 získáte 6.
2x+6=x+2x^{2}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x číslem 1+2x.
2x+6-x=2x^{2}
Odečtěte x od obou stran.
x+6=2x^{2}
Sloučením 2x a -x získáte x.
x+6-2x^{2}=0
Odečtěte 2x^{2} od obou stran.
-2x^{2}+x+6=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=1 ab=-2\times 6=-12
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -2x^{2}+ax+bx+6. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,12 -2,6 -3,4
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -12 produktu.
-1+12=11 -2+6=4 -3+4=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=4 b=-3
Řešením je dvojice se součtem 1.
\left(-2x^{2}+4x\right)+\left(-3x+6\right)
Zapište -2x^{2}+x+6 jako: \left(-2x^{2}+4x\right)+\left(-3x+6\right).
2x\left(-x+2\right)+3\left(-x+2\right)
Koeficient 2x v prvním a 3 ve druhé skupině.
\left(-x+2\right)\left(2x+3\right)
Vytkněte společný člen -x+2 s využitím distributivnosti.
x=2 x=-\frac{3}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -x+2=0 a 2x+3=0.
x=-\frac{3}{2}
Proměnná x se nemůže rovnat 2.
\left(x-2\right)\times 2+10=x\left(1+2x\right)
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: 0,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem x\left(x-2\right), nejmenším společným násobkem čísel x,x^{2}-2x,x-2.
2x-4+10=x\left(1+2x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-2 číslem 2.
2x+6=x\left(1+2x\right)
Sečtením -4 a 10 získáte 6.
2x+6=x+2x^{2}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x číslem 1+2x.
2x+6-x=2x^{2}
Odečtěte x od obou stran.
x+6=2x^{2}
Sloučením 2x a -x získáte x.
x+6-2x^{2}=0
Odečtěte 2x^{2} od obou stran.
-2x^{2}+x+6=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\left(-2\right)\times 6}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, 1 za b a 6 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\left(-2\right)\times 6}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1+8\times 6}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-1±\sqrt{1+48}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 6.
x=\frac{-1±\sqrt{49}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 48.
x=\frac{-1±7}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
x=\frac{-1±7}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{6}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±7}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 7.
x=-\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{6}{-4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{8}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±7}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla -1.
x=2
Vydělte číslo -8 číslem -4.
x=-\frac{3}{2} x=2
Rovnice je teď vyřešená.
x=-\frac{3}{2}
Proměnná x se nemůže rovnat 2.
\left(x-2\right)\times 2+10=x\left(1+2x\right)
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: 0,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem x\left(x-2\right), nejmenším společným násobkem čísel x,x^{2}-2x,x-2.
2x-4+10=x\left(1+2x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-2 číslem 2.
2x+6=x\left(1+2x\right)
Sečtením -4 a 10 získáte 6.
2x+6=x+2x^{2}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x číslem 1+2x.
2x+6-x=2x^{2}
Odečtěte x od obou stran.
x+6=2x^{2}
Sloučením 2x a -x získáte x.
x+6-2x^{2}=0
Odečtěte 2x^{2} od obou stran.
x-2x^{2}=-6
Odečtěte 6 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-2x^{2}+x=-6
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-2x^{2}+x}{-2}=-\frac{6}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\frac{1}{-2}x=-\frac{6}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
x^{2}-\frac{1}{2}x=-\frac{6}{-2}
Vydělte číslo 1 číslem -2.
x^{2}-\frac{1}{2}x=3
Vydělte číslo -6 číslem -2.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}=3+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=3+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek -\frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{49}{16}
Přidejte uživatele 3 do skupiny \frac{1}{16}.
\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{49}{16}
Činitel x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{4}=\frac{7}{4} x-\frac{1}{4}=-\frac{7}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=2 x=-\frac{3}{2}
Připočítejte \frac{1}{4} k oběma stranám rovnice.
x=-\frac{3}{2}
Proměnná x se nemůže rovnat 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}