Vyřešte pro: x
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1\approx 0,154700538
x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1\approx -2,154700538
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-6-3x+3\left(x-2\right)\left(x+2\right)\left(-1\right)=3x+6-1
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -2,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 3\left(x-2\right)\left(x+2\right), nejmenším společným násobkem čísel 2-x,x-2,3x^{2}-12.
-6-3x-3\left(x-2\right)\left(x+2\right)=3x+6-1
Vynásobením 3 a -1 získáte -3.
-6-3x+\left(-3x+6\right)\left(x+2\right)=3x+6-1
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3 číslem x-2.
-6-3x-3x^{2}+12=3x+6-1
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3x+6 číslem x+2 a slučte stejné členy.
6-3x-3x^{2}=3x+6-1
Sečtením -6 a 12 získáte 6.
6-3x-3x^{2}=3x+5
Odečtěte 1 od 6 a dostanete 5.
6-3x-3x^{2}-3x=5
Odečtěte 3x od obou stran.
6-6x-3x^{2}=5
Sloučením -3x a -3x získáte -6x.
6-6x-3x^{2}-5=0
Odečtěte 5 od obou stran.
1-6x-3x^{2}=0
Odečtěte 5 od 6 a dostanete 1.
-3x^{2}-6x+1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\left(-3\right)}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, -6 za b a 1 za c.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\left(-3\right)}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo -6 na druhou.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+12}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{48}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 12.
x=\frac{-\left(-6\right)±4\sqrt{3}}{2\left(-3\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 48.
x=\frac{6±4\sqrt{3}}{2\left(-3\right)}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{6±4\sqrt{3}}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
x=\frac{4\sqrt{3}+6}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±4\sqrt{3}}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 4\sqrt{3}.
x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Vydělte číslo 6+4\sqrt{3} číslem -6.
x=\frac{6-4\sqrt{3}}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±4\sqrt{3}}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 4\sqrt{3} od čísla 6.
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Vydělte číslo 6-4\sqrt{3} číslem -6.
x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1 x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Rovnice je teď vyřešená.
-6-3x+3\left(x-2\right)\left(x+2\right)\left(-1\right)=3x+6-1
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -2,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 3\left(x-2\right)\left(x+2\right), nejmenším společným násobkem čísel 2-x,x-2,3x^{2}-12.
-6-3x-3\left(x-2\right)\left(x+2\right)=3x+6-1
Vynásobením 3 a -1 získáte -3.
-6-3x+\left(-3x+6\right)\left(x+2\right)=3x+6-1
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3 číslem x-2.
-6-3x-3x^{2}+12=3x+6-1
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3x+6 číslem x+2 a slučte stejné členy.
6-3x-3x^{2}=3x+6-1
Sečtením -6 a 12 získáte 6.
6-3x-3x^{2}=3x+5
Odečtěte 1 od 6 a dostanete 5.
6-3x-3x^{2}-3x=5
Odečtěte 3x od obou stran.
6-6x-3x^{2}=5
Sloučením -3x a -3x získáte -6x.
-6x-3x^{2}=5-6
Odečtěte 6 od obou stran.
-6x-3x^{2}=-1
Odečtěte 6 od 5 a dostanete -1.
-3x^{2}-6x=-1
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-3x^{2}-6x}{-3}=-\frac{1}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
x^{2}+\left(-\frac{6}{-3}\right)x=-\frac{1}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
x^{2}+2x=-\frac{1}{-3}
Vydělte číslo -6 číslem -3.
x^{2}+2x=\frac{1}{3}
Vydělte číslo -1 číslem -3.
x^{2}+2x+1^{2}=\frac{1}{3}+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=\frac{1}{3}+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=\frac{4}{3}
Přidejte uživatele \frac{1}{3} do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=\frac{4}{3}
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{4}{3}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=\frac{2\sqrt{3}}{3} x+1=-\frac{2\sqrt{3}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1 x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}