Vyřešte pro: k
k=3
k=5
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-k+3=\left(-k+4\right)k+\left(-k+4\right)\left(-3\right)
Proměnná k se nemůže rovnat hodnotě 4, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou -k+4.
-k+3=-k^{2}+4k+\left(-k+4\right)\left(-3\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -k+4 číslem k.
-k+3=-k^{2}+4k+3k-12
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -k+4 číslem -3.
-k+3=-k^{2}+7k-12
Sloučením 4k a 3k získáte 7k.
-k+3+k^{2}=7k-12
Přidat k^{2} na obě strany.
-k+3+k^{2}-7k=-12
Odečtěte 7k od obou stran.
-k+3+k^{2}-7k+12=0
Přidat 12 na obě strany.
-k+15+k^{2}-7k=0
Sečtením 3 a 12 získáte 15.
-8k+15+k^{2}=0
Sloučením -k a -7k získáte -8k.
k^{2}-8k+15=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
k=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\times 15}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -8 za b a 15 za c.
k=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\times 15}}{2}
Umocněte číslo -8 na druhou.
k=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-60}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem 15.
k=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{4}}{2}
Přidejte uživatele 64 do skupiny -60.
k=\frac{-\left(-8\right)±2}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 4.
k=\frac{8±2}{2}
Opakem -8 je 8.
k=\frac{10}{2}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{8±2}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 8 do skupiny 2.
k=5
Vydělte číslo 10 číslem 2.
k=\frac{6}{2}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{8±2}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2 od čísla 8.
k=3
Vydělte číslo 6 číslem 2.
k=5 k=3
Rovnice je teď vyřešená.
-k+3=\left(-k+4\right)k+\left(-k+4\right)\left(-3\right)
Proměnná k se nemůže rovnat hodnotě 4, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou -k+4.
-k+3=-k^{2}+4k+\left(-k+4\right)\left(-3\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -k+4 číslem k.
-k+3=-k^{2}+4k+3k-12
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -k+4 číslem -3.
-k+3=-k^{2}+7k-12
Sloučením 4k a 3k získáte 7k.
-k+3+k^{2}=7k-12
Přidat k^{2} na obě strany.
-k+3+k^{2}-7k=-12
Odečtěte 7k od obou stran.
-k+k^{2}-7k=-12-3
Odečtěte 3 od obou stran.
-k+k^{2}-7k=-15
Odečtěte 3 od -12 a dostanete -15.
-8k+k^{2}=-15
Sloučením -k a -7k získáte -8k.
k^{2}-8k=-15
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
k^{2}-8k+\left(-4\right)^{2}=-15+\left(-4\right)^{2}
Vydělte -8, koeficient x termínu 2 k získání -4. Potom přidejte čtvereček -4 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
k^{2}-8k+16=-15+16
Umocněte číslo -4 na druhou.
k^{2}-8k+16=1
Přidejte uživatele -15 do skupiny 16.
\left(k-4\right)^{2}=1
Činitel k^{2}-8k+16. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(k-4\right)^{2}}=\sqrt{1}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
k-4=1 k-4=-1
Proveďte zjednodušení.
k=5 k=3
Připočítejte 4 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}