Vyřešte pro: x
x=-8
x=6
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{\left(x+2\right)x}{6}=8
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vydělte číslo x+2 zlomkem \frac{6}{x} tak, že číslo x+2 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{6}{x}.
\frac{x^{2}+2x}{6}=8
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x+2 číslem x.
\frac{1}{6}x^{2}+\frac{1}{3}x=8
Když jednotlivé členy vzorce x^{2}+2x vydělíte 6, dostanete \frac{1}{6}x^{2}+\frac{1}{3}x.
\frac{1}{6}x^{2}+\frac{1}{3}x-8=0
Odečtěte 8 od obou stran.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\sqrt{\left(\frac{1}{3}\right)^{2}-4\times \frac{1}{6}\left(-8\right)}}{2\times \frac{1}{6}}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte \frac{1}{6} za a, \frac{1}{3} za b a -8 za c.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\sqrt{\frac{1}{9}-4\times \frac{1}{6}\left(-8\right)}}{2\times \frac{1}{6}}
Umocněte zlomek \frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\sqrt{\frac{1}{9}-\frac{2}{3}\left(-8\right)}}{2\times \frac{1}{6}}
Vynásobte číslo -4 číslem \frac{1}{6}.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\sqrt{\frac{1}{9}+\frac{16}{3}}}{2\times \frac{1}{6}}
Vynásobte číslo -\frac{2}{3} číslem -8.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\sqrt{\frac{49}{9}}}{2\times \frac{1}{6}}
Připočítejte \frac{1}{9} ke \frac{16}{3} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\frac{7}{3}}{2\times \frac{1}{6}}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \frac{49}{9}.
x=\frac{-\frac{1}{3}±\frac{7}{3}}{\frac{1}{3}}
Vynásobte číslo 2 číslem \frac{1}{6}.
x=\frac{2}{\frac{1}{3}}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-\frac{1}{3}±\frac{7}{3}}{\frac{1}{3}}, když ± je plus. Připočítejte -\frac{1}{3} ke \frac{7}{3} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
x=6
Vydělte číslo 2 zlomkem \frac{1}{3} tak, že číslo 2 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{1}{3}.
x=-\frac{\frac{8}{3}}{\frac{1}{3}}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-\frac{1}{3}±\frac{7}{3}}{\frac{1}{3}}, když ± je minus. Odečtěte zlomek \frac{7}{3} od zlomku -\frac{1}{3} tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
x=-8
Vydělte číslo -\frac{8}{3} zlomkem \frac{1}{3} tak, že číslo -\frac{8}{3} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{1}{3}.
x=6 x=-8
Rovnice je teď vyřešená.
\frac{\left(x+2\right)x}{6}=8
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vydělte číslo x+2 zlomkem \frac{6}{x} tak, že číslo x+2 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{6}{x}.
\frac{x^{2}+2x}{6}=8
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x+2 číslem x.
\frac{1}{6}x^{2}+\frac{1}{3}x=8
Když jednotlivé členy vzorce x^{2}+2x vydělíte 6, dostanete \frac{1}{6}x^{2}+\frac{1}{3}x.
\frac{\frac{1}{6}x^{2}+\frac{1}{3}x}{\frac{1}{6}}=\frac{8}{\frac{1}{6}}
Vynásobte obě strany hodnotou 6.
x^{2}+\frac{\frac{1}{3}}{\frac{1}{6}}x=\frac{8}{\frac{1}{6}}
Dělení číslem \frac{1}{6} ruší násobení číslem \frac{1}{6}.
x^{2}+2x=\frac{8}{\frac{1}{6}}
Vydělte číslo \frac{1}{3} zlomkem \frac{1}{6} tak, že číslo \frac{1}{3} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{1}{6}.
x^{2}+2x=48
Vydělte číslo 8 zlomkem \frac{1}{6} tak, že číslo 8 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{1}{6}.
x^{2}+2x+1^{2}=48+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=48+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=49
Přidejte uživatele 48 do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=49
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{49}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=7 x+1=-7
Proveďte zjednodušení.
x=6 x=-8
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}